Výpravná publikace představuje v abecedním pořádku sto nejzajímavějších středočeských mlýnů, dolů, hutí, vodních a vodárenských děl, továren, munufaktur, mostů a železnic.
Kniha v šestnácti kapitolách seznamuje s tokem Rokytky a krajinou kolem ní. Hradilova kniha probouzí vědomí vzájemnosti nás lidí s řekou. Poukazuje na to, jak řeka krajinu oživuje a jak tím zároveň formuje charakter života lidí.
Soubor tvůrčích zamyšlení a kulturněhistorických esejí, jež umožňují hlubší pohled do tvůrčí "kuchyně" slaných návštěvníků; zachycují totiž i historicko-společenské okolnosti a psychologické podhoubí tvorby.
Idylický venkov jižních Čech je vzácnou rezervací architektury 19. století. Kniha zachycuje vývoj novogotické a novorenesanční architektury v jihočeském prostředí s přehledem staveb sakrálního, profáního a hospodářského charakteru.
Netradiční výběr 80 ostravských kuriozit popírá zavedené představy o tom, že návštěva Ostravy je nudná, a nabízí jedinečnou procházku městem všem zvídavým návštěvníkům, které zajímá historie i současnost, skrytá zákoutí i místa pulzující životem.
Jen stěží byste hledali rozmanitější region, než je Děčínsko. Prolistujte tuto knihu a poznejte jej pohledem dosud nepoznaným – z nebe! Nechte se vtáhnout do regionu Děčínsko, který svými krásami okouzlí každého.
Kniha vydaná na památku všech obyvatel Šumavy bez rozdílu národnosti a náboženského vyznání, kteří padli ve Velké válce v letech 1914–1918 nebo zemřeli v důsledku utrpěných zranění v pozdějších letech.
Autorčiny vzpomínky na život v Loukově nedaleko Semil a jeho okolí zachycují převážně její dětství a mládí, tedy dobu značně vzdálenou od doby napsání textu, přesto však obsahují až obdivuhodné detaily líčených událostí.
Druhé vydání pozoruhodné knížky z roku 1911, jíž chtěl hronovský knihtiskař Josef Bláha spolu se svými spolupracovníky náležitě představit město a jeho okolí.
Jak probíhala sametová revoluce ve městě rudé záře? V roce 1989 bylo Kladno ještě stále dělnickou výspou, „ocelovou pěstí“ republiky, „rudou baštou“, jedním z opěrných bodů dosluhujícího komunistického režimu. Díky blízkosti Prahy sem ale zároveň vel
Významnou součástí naší národní identity je tradiční lidová kultura. S tou se však dnes už v její autentické podobě téměř nesetkáme. Moderní městský životní styl se prosadil i na venkově.
Pavel Sztwiertnia se narodil v Třinci roku 1949. V r. 1973 absolvoval lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Pracoval jako lesník v Beskydech, Jeseníkách a ve Žďárských vrších v době, kdy v tamních honitbách byl ještě dostatek jelení zvěře.