(...) Sepsat knihu o stovce industriálních památek se Fričové původně zdálo nemožné. Měla strach, že sto unikátních památek ze středních Čech nedají autoři dohromady. "Rychle ale začalo být jasné, že jich je mnohem více, a nakonec vypukly urputné boje o to, které unikáty zařadit," poznamenala redaktorka publikace. Přísným výběrem tak postupně procházely železniční nádraží, mosty, větrné i vodní mlýny, vodárny, uhelné doly, cukrovary, železárny, elektrárny a řada dalších technických staveb.