V této knížce krátkých rýmovaných básní a říkanek potkáte nejen slony, ptakopysky, sovy nebo velryby, ale také třeba kapsy, koleje, flétnu, tmu, strašidla a bludné kořeny.
Snad je to náhoda, že Čtvrtý mandel sonetů Miloně Čepelky vychází v době, kdy ovocné stromy ztrácejí svou okvětní krásu. Ale existují vůbec náhody? A není to tak, že když něco půvabného odchází, jiné zase vstupuje na scénu?
Až prevértovské ohlédnutí za ženou, která i největší hrdiny sladce houpala na kolenou, babičkou, babičkou osobní i babičkou archetypální. Kniha získala Cenu Jiřího Ortena 2018.
V kolekci padesáti emotivních básní, popisujících pocity duše, která umírá bolestí a trápí se beznadějí ze svého nešťastného osudu, můžete sdílet její sny, v nichž je sice utrpení a žal, ale i špetka naděje.
Říká se, že život je boj, výzva nebo vražedná hra (kdopak ji s námi asi hraje?). Každopádně je život vážná věc. Natolik vážná, že si z něj musí člověk umět utahovat, aby ho ve zdraví přežil.