Nejprodávanější tituly - leden 2021
historie a fakta

Když se člověk toulá po naší krásné republice, často narazí na nádherná sochařská díla, jež v té které obci nebo městě upomínají na hrůzy 1. světové války a padlé spoluobčany. Je jich prý v Čechách a na Moravě skoro tisíc.

Osud sousoší, v němž se odráží naše poválečná historie, mapuje úvodní studie nejnovějšího vydání revue Paměť a dějiny. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy.

Nejpodivnější případy špionážních omylů a mystifikací!„Jako malý kluk jsem měl rád pohádky. Teď se s nimi občas potkávám i v životě – v říši špionáže,“ píše Karel Pacner v úvodu své nové knihy, v níž posléze odhaluje různá tajemství špionážních operací a především špionážních mystifikací, uvádí čtenáře do zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a souvislosti. Příběhy mystifikací, o nichž se v této knize píše, jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu, ale stále platí, že kde jsou tajnosti, otevírá se prostor pro spoustu polopravd a výmyslů.

Kniha se zabývá českým politickým systémem v období druhé Česko-Slovenské republiky (1938–1939). Představuje odchylku málo známých českých politických dějin a implicitně i explicitně pojednává o české demokracii.

Je 25. dubna 1945. To, že do konce druhé světové války zbývají dva týdny, ví jen Bára. Německá armáda ustupující před Spojenci se v Čechách a na Moravě hodlá bránit do posledního dechu.

Autoři tohoto mrazivého životopisu líčí generála Ericha Ludendorffa, jednu z nejdůležitějších, ale i nejméně známých postav první světové války, jako „muže beze stínu“, jako neproniknutelnou osobnost.

Obsáhlá publikace probírá v abecedním pořádku sakrální objekty na území hlavního města Prahy.

Deníkové záznamy sociologa, filozofa a politika Rudolfa Battěka (1924–2013) poskytují jedinečný vhled do zákulisí československého opozičního prostředí, které na konci osmdesátých let prodělalo mimořádně dynamický vývoj.

V zemích západní Evropy, okupovaných za druhé světové války nacisty, hrozila za pomoc pronásledovaným Židům konfiskace majetku, uvěznění, v nejhorším případě deportace do koncentračního tábora.

Seznam 110 mimopražských sběrných míst, kde byly na pokyn německých okupačních úřadů české svitky Tóry shromažďovány před svozem do Prahy, se stal cestovní mapou pro fotografku Sheilu Pallay a historika Julia Müllera. Ti všechna místa procestovali.