Nakolik je naše sexualita a sexuální identita přirozená a nakolik je ovlivněna kulturou, ve které žijeme? Nakolik jsme v tomto ohledu sami sebou, a nakolik se podřizujeme očekáváním společnosti i svého partnera?
Theodore Roszak (1933-2011), patří k nejvýraznějším americkým historikům a sociologům. Pojmem kontrakultura vystihl v roce 1969 průsečík mezi Novou levicí a hippies, jímž byl boj proti tomu, co nazývá technokracií.
Memoáry se zabývají dosud značně opomíjenou kapitolou z dějin českého vystěhovalectví na Ukrajinu a do Ruska. Autor zaznamenává pohnuté osudy obyvatel Alexandrovky v průběhu první poloviny 20. století.
Kniha se zabývá současnými proudy v pojetí občanských a lidských práv, které jsou vyvolány novou geopolitickou situací a zkušenostmi získanými z dvaceti pěti let po konci bipolarity světa.
Tato kniha se točí kolem peněz – remitencí, které migranti vydělají v zahraničí a poté posílají svým rodinám do mateřské země. Pojednává zejména o tom, kde se tyto remitence berou/rodí, jakou mají váhu ve srovnání s příjmy a ostatními výdaji atd.
Kniha Waltera Lippmanna z roku 1922 patří mezi nejcitovanější práce svého druhu ve 20. století a silně ovlivnila sociální vědy, zejména mediální studia, politologii a sociální psychologii.
Tato kniha se spíš než na Mohamedovy činy soustředí na jejich důvody a odvažuje se pohlédnout do jádra příběhů o jednom z nejzáhadnějších a nejvlivnějších mužů dějin a odkrýt jeho tajemství.
Monografie sociologa Nico Stehra a klimatologa Hanse von Storcha se zabývá otázkami přírodního podnebí
v politickém, kulturním, ekonomickém a historickém
kontextu.
Studie Harlana Lanea představuje komplexní (lingvistický, antropologický, historický) pohled na reprezentaci neslyšící komunity, otázku znakového jazyka a vzdělávání neslyšících.
Text publikace přináší bližší pohled na složitou interkulturní problematiku, z níž získané stereotypy vycházejí jako kumulativní archivy většinou negativně zpracovaných zkušeností s druhými.
