Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny.
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
Autor Kroniky byl královským úředníkem a archivářem. Měl tudíž přístup k důležitým pramenům, díky čemuž je jeho dílo spolehlivým zdrojem informací o dějinách portugalského království ve 2. polovině 14. století.
Profesor František Černý, první polistopadový děkan FF UK, se ve svých
vzpomínkách vrací k dvacetiletí tzv. normalizace (1969–1989), jednomu
z nejrozpornějších období v dějinách Univerzity Karlovy.
Tato fotografická kniha vyšla poprvé koncem r. 1938 a jejím propagandistickým posláním bylo zaznamenat dobu „velkých změn“ - okupaci území mezi Železnou Rudou a Českým Krumlovem wehrmachtem. Dnes je syrově nemilosrdným dokumentem česko-německé historie.
Alyho kniha, jež vzbudila nejen v Německu nebývalý ohlas, je věnována obyčejným Němců v letech 1933–1945. Hlavní důraz je v ní položen na sociální aspekty národně socialistického režimu a na jeho snahy získat obyčejné Němce na stranu nacistů.
Ve druhé části třídílné publikace „Jednotka určení SOS“ jsou shromážděny vzpomínky a hlášení přibližující události u praporů Stráže obrany státu na jižní Moravě, ve Slezsku a na Slovensku.
