Text zahrnuje dílčí momenty deseti přikázání Desatera, uchopené v širších souvislostech teologie narativní (vyprávěcí). Jde totiž o událost či příběh osobního zrání a rovněž o individuální rozlišení.
Ve své nové knize autor zasvěceně popisuje duchovní praxi následující po uvědomění Já jsem, naší pravé božské podstaty. Podává jasné a praktické návody nejen k dosažení těchto pokročilých stavů vědomí ale i k jejich stabilizaci.
Andrea J. Larsonová píše dopisy svému strýčkovi Willimu. Je jím benediktin Anselm Grün. Na jedné straně mladá matka tří dětí, která v životě plném možností vidí i řadu omezení – na straně druhé starý mnich.
Ať už vyprávění začíná slovy „Bylo nebylo…“, nebo „Na počátku bylo slovo…“, princip je stejný – začíná se odvíjet příběh o tom, co (možná) bylo, jak to všechno začalo, co přišlo potom.
Chcete dosáhnout štěstí, vnitřního uvědomění a duchovní stability? Právě zen, který v sobě zahrnuje orientální moudrost, vám v tom může výrazně pomoci. Smyslem zenové meditace je pročistit mysl tak, aby se stala průzračnou jako voda.
Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem.
Orosiovy dějiny, v nichž se autor inspiruje Augustinovou tezí o vítězství Boží obce, představují významný doklad vývoje křesťanské univerzalistické historiografie a ovlivnily řadu středověkých autorů, např. Isidora ze Sevilly či Otu z Freisingu.
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
