Předkládané stati tvoří sice soubor samostatných studií, přesto jsou alespoň trochu provázané – pokoušejí se z fenomenologického hlediska prozkoumat způsob, jak může skrze výtvarné dílo vyvstat zjevnost jsoucího.
Monografie je i na mezinárodní rovině první prací, která odhaluje základní obrysy dramatických počátků prosazování evolučního paradigmatu vzniku-stvoření člověka v rámci katolické církve.
Pauliho studie Vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera se zabývá možnostmi i komplementarity duše a přírody v díle Johannese Keplera a Roberta Fludda.
Významný americký satanista Anton Szandor LaVey (1930 – 1997), byl zakladatelem a veleknězem Církve Satanovy. Svoje stěžejní dílo, Satanskou bibli, napsal v roce 1969 a nabízí v ní svůj pohled na satanismus jako na životní filosofii.
Publikace je určena všem, kteří sice nevyznávají žádné náboženství, ale současně jim připadá, že v prožitcích postav, jako je Ježíš, Buddha, Lao-c’, Rúmí a další mudrci minulosti, lze najít důležité pravdy.
Villoldo uvádí, že ústředním pojmem šamanského léčení je světelné energetické pole, jež má obklopovat naše fyzická těla. Učí nás vnímat a čistit otisky nemoci v tomto energetickém obalu a léčit tak sebe i druhé, stejně jako nemocím předcházet.
Studie se zabývá kategoriemi tělesnosti, časovosti a prostorovosti jako významnými a podmiňující pro jakoukoli mezilidskou komunikaci i pro liturgické slavení.
