Nejprodávanější tituly - listopad 2021
fyzika, matematika, astronomie

Kniha obsahuje rady pro pozorovatele hvězdné oblohy a vysvětluje všechny hlavní pojmy, jako dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny atd. Dvacet pozorovacích map je rozděleno podle čtyř ročních období s obsáhlou charakteristikou nejznámějších objektů.

Významný současný britský matematik Marcus du Sautoy nás zve na expedici k hranicím lidského poznání. Budeme při ní hledat odpověď na otázku, zda existují věci, které z principu nemůžeme nikdy poznat.

Překrásně ilustrovaný průvodce naší sluneční soustavou objasňuje nejrůznější zajímavá vesmírná fakta, věnuje se ale také legendám a příběhům, které se za nimi skrývají.

Ian Stewart k vážnějším kapitolám přihodil pár vtipných historek o slavných matematicích, vše okořenil spoustu odkazů na další podmanivé pátrání online a výsledkem je kniha, od níž se neodtrhnete od první až do poslední strany.

Čísla nás provázejí na každém kroku a profesor Stewart ukazuje jejich pozoruhodné vlastnosti. Od těch nejzákladnějších, jako je už jejich zápis v desetinné nebo binární notaci, přes objev nuly a mimořádnost prvočísel, až po čísla iracionální (jako je

Co by se stalo, kdyby se Země převrátila? Může černá díra zemřít? To je jen hrstka z celkem 333 palčivých záhad a otázek, na které v této publikaci hledají odpovědi přední čeští odborníci Michal Švanda, František Martinek a Tomáš Přibyl.

Výklad základních i pokročilejších fyzikálních principů na základě komiksů o superhrdinech. Autor se nesnaží nachytat superhrdiny v nedbalkách, soustředí se na případy, kdy je fyzika v komiksech využita náležitě.

Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovanými hrdiny doby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly.

Autor věnuje také velkou pozornost tomu, jak významně ovlivnilo pojetí čtvrtého rozměru literaturu a výtvarné umění dvacátého století.

Nekonečno, prostor a dimenze zdánlivě patří do matematiky od samého jejího počátku. Přesto se jich matematika chopila až na konci 19. století a teprve od 20. století jim věnuje samostatnou disciplínu – obecnou (množinovou) topologii.