Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.
Šumavské pověsti, které jsou vám v této knize předloženy, jsou klíčem k životu našich předků. Vyprávění se totiž může tradovat po mnohé generace a nese v sobě určitou starobylost. Lidová slovesnost Šumavy se rozpadá na německé a české zdroje jazykové.
Jak to dnes vypadá na Slovácku? Mají tam ještě veselé příběhy?
Marek Šalanda říká, že cílem jeho cest jsou lidé. Chodí od návštěvy k návštěvě, sbírá povzbuzující doušky humoru a kapky staré moudrosti ukryté v příbězích a snaží se o ně podělit s ostatními.
V dnes již klasické práci Tuhami: Portrét Maročana líčí Vincent Crapanzano výsledky svého setkávání s negramotným Maročanem, jenž se živil jako dělník v továrně na výrobu kachlů.
Autor v historických souvislostech pojednává o tradičních hodnotových a duchovních aspektech lidského bytí v kontrastu se změnami, které přináší současná globalizačně konzumní civilizace. 2. vydání.
Na přelomu 40. a 50. let minulého století přišlo z Řecka do Československa přibližně dvanáct tisíc běženců stižených občanskou válkou. Mysleli si tehdy, že se jedná pouze o přechodný pobyt. Záhy se ale dočasné útočiště proměnilo v druhý domov.
Brabenář, valchář, paterník, mastičkář, brtník atd.... názvy zajímavé, ba až bizarní. Jak podtitul prozrazuje, skrývají se pod nimi povolání, která patří do dob více či méně dávno minulých.
