Kniha, čerpající z tisíců stran dochovaných archiválií, mapuje život zajatých Čechů i Slováků v Rusku a unikátní jev, kterým bylo vytváření zajateckých organizací.
Tématem práce jsou osudy asi pěti tisíc osob židovského původu deportovaných od listopadu 1944 do března 1945 nacistickými okupačními orgány ze Slovenského štátu do koncentračních táborů.
Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století, téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie.
Anbanterové z Rozndorfu byli měšťanskou rodinou hornofalckého původu, žijící koncem 16. a během 17. století v šumavském zlatonosném městě Kašperských Horách.
Publikace připomíná složitou minulost současné běloruské menšiny na českém území. Sleduje působení běloruské emigrace v meziválečném Československu a zjišťuje příčiny i důsledky selhání běloruského národního programu v československém prostředí.
Knížka–sborník /s podtitulem 25. února Zahrádka, Kaliště/ je vydána u příležitosti temného 70. výročí komunistického puče a násilného přeložení jedné z prvních obětí komunistického teroru u nás P. Josefa Toufara do Číhoště.
Kniha Miroslava Sígla Co víme o smrti? je vlastně knihou o životě. Je studií o významu smrti pro různé kultury a o zvycích a tradicích, které měli naši předci, a které máme dnes my.
