Publikace zahrnuje část dosud nepublikovaného spisu Bohuslava Brouka, na němž autor, významný představitel kulturního života třicátých a čtyricátých let, pracoval v letech 1954-1958 a který zamýšlel předložit jako habilitační práci.
Autor Poutníkovy cesty, jedné z nejoblíbenějších knih niterně zbožných křesťanů pietistického a probuzeneckého hnutí, uvažuje v tomto svém dalším spise nad zosobněným „tajemstvím nepravosti“, jak je vylíčeno v symbolech Zjevení Janova.
Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince.
Teologie těla je soubor promluv Jana Pavla II. přednesených během prvních pěti let jeho pontifikátu. Svatý Otec v nich postupně odhaluje ohromující vizi manželství a lidské lásky v Božím plánu.
Leitmotivem studie, jak už bývá v této společenskovědní disciplíně zvykem, je otázka, tentokrát směřující k tomu, zda není skutečná duchovní a filosofická inspirace spíše záležitostí myslitelů nebo světců žijících na okraji společnosti?
Hara, či slovansky a česky prostě pupek či „život“, je centrem jak duchovním, tak fyzickým, je sjednocujícím integrálním centrem – těžištěm duchovní i fyzické podstaty celé lidské bytosti jako celku.
Kniha Skautské vize vznikla na základě stejnojmenného cyklu kavárenských debat s různými osobnostmi společenského života. Někteří byli ve skautském oddíle krátkou dobu, jiní jsou dodnes ve skautském hnutí aktivní.
Avadhuta Gíta, v překladu „Zpěv vysvobozeného“, je text nekompromisně vyjadřující pozici – stav jogína, potulného askety, který dosáhl této sjednocující mystické zkušenosti.
Předložit přehledný a objektivní pohled na dějiny křesťanské církve v období od jejího počátku až do konce středověku představuje obtížný úkol. Autoři se pokusili vytvořit vyvážené, věcné a konfesně nezatížené podání církevních dějin.