Výtvarná škola Bauhaus se zrodila v krátkém meziválečném období a působila pouhých čtrnáct let, za tu dobu se jí však podařilo zcela proměnit tvář moderny.
V devadesátých letech 19. století se v Praze, podobně tomu bylo v Mnichově, Vídni či Berlíně, rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ (odštěpení) z tradičních uměleckých struktur.
Louis Kahn (1901–74) je vedle Le Corbusiera a Miese van der Roheho jedním z nejproslulejších architektů modernismu, kteří nejvíc ovlivnili následující generace.
Kontroverzní dílo a osobnost kroměřížského rodáka a nejvýznamnějšího českého architekta druhé poloviny 20. století představuje obsáhlá monografie k jeho nedožitým devadesátinám.
Šestým dílem se dovršuje velký projekt pojednávající o vývoji českého umění ve všech jeho oblastech a žánrech, od architektury, malířství, kresby, grafiky a sochařství přes umělecká řemesla, fotografii, scénografii atd.
Patrně nejdůležitější spis k moderní architektuře a jedna z nejvýznamnějších knih 20. století. Slavný architekt v ní vysvětluje své technické a estetické teorie, pohled na průmysl, ekonomiku, vztah mezi formou a fukcí, atd.
Norský historik a teoretik architektury, ve své nejznámější knize poodhaluje podmínky příčiny umístění, vzniku i podob měst na základě analýzy celého systému okolností, které staletý vývoj městského organismu provázejí.
