Nejprodávanější tituly - březen 2021
historie a politika

František Babočka se narodil v roce 1901 v chudé rodině. Byl ale jiný než ostatní chlapci z vesnice. Na přání otce se vyučil řezníkem a zjistil, že má silný vnitřní vztah ke krvi a k zabíjení zvířat.

Unikátní kniha o Sigmundu Freudovi. Nejen, že je shrnut jeho život, základní objevy na poli psychologie a neurologie, ale i záznamy jeho deníků či posledních poznámek před smrtí.

Autoři tohoto mrazivého životopisu líčí generála Ericha Ludendorffa, jednu z nejdůležitějších, ale i nejméně známých postav první světové války, jako „muže beze stínu“, jako neproniknutelnou osobnost.

Neobyčejný pohled do soukromí císařské rodiny Skandály, intriky, pikantnosti Arcivévoda Ludvík Viktor, nejmladší bratr císaře Františka Josefa, jistě patřil k nejkurióznějším Habsburkům.

Bohuš Beneš (1901–1977) byl synovcem muže, který se stal jedním z nejdůležitějších politiků Československa. Edvard Beneš na Bohuše od mládí dohlížel a pomohl mu ke kariéře na ministerstvu zahraničí.

Když za mnou přišel, řekl mi: „Dostaneš nějakou funkci, můžeš se o něco ucházet, ale budeš držet hubu.“ A já jsem držet hubu nechtěl, protože jsem věděl, kam to půjde.

Jméno Gustáva Husáka (1913–1991) je nejsilněji spojeno s obdobím normalizace 70. a 80. let, kdy přicházela na svět generace „Husákových dětí“. Nová Husákova biografie z pera historika Michala Macháčka sleduje dlouhou kariéru posledního prezidenta komunistického Československa od samých počátků...

Janu Žižkovi jsou věnovány další a další publikace, avšak na jeho nástupce Prokopa Holého je upřena mnohem menší pozornost. Známý a oblíbený autor historických knih Jan Bauer tento dluh ve výročním roce husitské revoluce napravuje.

Vladimír Krejčí pracoval v těsné blízkosti šéfa firmy deset měsíců, od září 1938 do června 1939. Právě v tomto pohnutém období líčí každodenní život v blízkosti Jana Antonína Bati, svérázného ředitele obuvnického koncernu.

Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou (1907–1967), které jsou cenným svědectvím o poválečné době.