Nečtete poezii? Nebaví vás poezie? Zanevřeli jste na ni už na základce?
Pak je tato kniha určena právě vám. Nechte se unést osobitým světem básní Pavla Kašpara. Jeho sbírka Chce se mi vás nenechá chladnými.
Po delší odmlce přichází autor s novou sbírkou Jeden člověk. Jedná se o sbírku neotřelou, byť by si jistě zasloužila být otřelou, což by svědčilo o tom, že je používaná a to velmi. Sbírka k smíchu či pláči, k rumu či k čaji.
V nové básnířčině sbírce se vedle pro ni příznačných motivů přírody a lidské každodennosti objevují v celé svojí podivuhodné jedinečnosti také ohlasy aktuálního fenoménu izolace jedince, umocněné fatálním děním spojeným s pandemií covidu-19.
Na první průlet verši Miroslava Fišmeistera by se možná zdálo, že jde o hravě nonsensovou poezii, o absurdní slovní hříčky, o zvukomalebné toky hlásek a písmen a v nich neztajené jiskřivé veselí.
Kamila Ženatá vytvořila site-specific instalaci Šťastná planeta (plast, 2021) jako vizuální pandán k pěti básním Milana Ohniska, jež vybrala ze sbírek Mé erbovní zvíře je strom (Druhé město, 2015) a Světlo v ráně (Druhé město, 2016).
Postangažovaná poezie v podání Martina Trdly není jen nějakým označením či floskulí, ale přesným pojmenováním, zprávou o stavu území, kdy se snaží, a to velmi dovedně, básnicky uchopit podivnost, kterou žijeme.
Sbírka Milana Ohniska Starej pop svědčí o autorově brilantní práci s jazykem. Ohniskova citlivost vůči smyslové skutečnosti se ukazuje v přesných obrazech civilních situací opředených závojem melancholie. Ten je však natrháván každodenní absurditou.
Nové vydání jedné z prvních a dávno nedostupných knížek žijícího klasika dětské ilustrované tvorby Aloise Mikulky s plným názvem: "Všelijaká koukátka malých a velkých uchechtánků aby neměli dlouhou chvilku", je plná něžného humoru a absurdit.
