Kniha zachycuje stoleté působení junáckých oddílů v Semilech a jejich blízkém okolí. Přestože bylo třikrát násilně přerváno totalitními režimy, vždy se je podařilo znovu obnovit v rozsahu, který překonal předchozí dobu.
Obsáhlá kniha dokumentuje a interpretuje vznik, podobu a význam pamětních míst na dobu komunistického režimu. Každému z více než osmi set pamětních míst je věnována samostatná mikrostudie, obrazová dokumentace a přehled literatury.
Tisíciletí českých dějin mezi devátým a devatenáctým stoletím lemuje řada bitev, o kterých již jejich současníci tušili, že jsou zásadním dějinným rozcestím.
Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autor zdůrazňuje jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.
Konec třetí říše na jaře 1945 se vyznačoval nebývalým množstvím sebevražd. Hitler, Goebbels, Bormann, Himmler a později Göring – ti všichni spáchali sebevraždu.
Na stránkách knihy historika Jakuba Hušky se čtenáři seznámí nejen s dějinami jednoho z nejvýznamnějších mariánských poutních míst Moravy, ale také se sociálním, kulturním a politickým životem „ve stínu“ svatokopeckého chrámu.
Před sto roky, když se krvavý zápas národů po čtyřech letech chýlí ke konci, nabývá na obrátkách smrtonosná epidemie – pověstná pandemie španělské chřipky.
Kniha vzdává čest nevšední historické osobnosti s úzkým vztahem k městu Brnu a zároveň je příkladem úspěšné spolupráce historických, přírodovědeckých a technických vědních disciplín při poznání naší minulosti.
V Bílé Hoře uvádí autor domácí názory a spory do širšího kontextu evropského ducha tragické epochy. Kniha proto nevychází vstříc ani jedné z ideologicky rozvášněných stran.
