Co soudili význační biologové 19. a 20. století o člověku, jeho původu, evoluci, ontogenezi, povaze, co o původu kultury? Má člověk vůbec něco jako „přirozenost“ a jak ji definovat?
Otázku po původu a podstatě života si lidé pokládali odnepaměti, ale odpověď na ni se po většinu historie nesla v duchu domněnek a více či méně podložených spekulací.
V tomto svižném uvedení do moderního ateismu nám jeden z nejvýznamnějších vědců dneška vysvětluje, proč bychom neměli věřit v boha. Argumenty, které rozvíjel v dosavadní práci, představuje ve své nejnovější knize stručně, přehledně a působivě.
Německý bestseller Tajný život stromů se již druhým rokem drží na žebříčku nejprodávanějších knih a získává si nadšené čtenáře ve stále více zemích.
Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody.
Kniha podává ucelené informace o jedovatých a potenciálně jedovatých rostlinách středoevropské flóry, o jejich identifikačních znacích, obsahových látkách odpovědných za toxicitu, projevech otravy a možnostech pomoci postiženému.
Životy stromů propojené v příbězích s osudy lidí nám umožňují zamyslet se i nad naší historií. Stromy tím, že se mohou dožít vyššího věku než lidé, se stávají svědky osudů těch, vedle kterých někdy i staletí rostou. A proto mohou „vypravovat“.
Kniha, která zahrnuje dějiny biologie od prvopočátků do objevení struktury DNA (1953), může svou stručností a přehledností zaujmout nejen biology z profese, ale i všechny zainteresované laiky z řad vzdělanějšího čtenářstva.
Přední britská antropoložka Mary Douglasová si za předmět dnes již klasické práce Čistota a nebezpečí zvolila analýzu idejí čistoty, nečistoty, znečištění a tabu.