Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
Přelom století je fascinující epochou, během které se z metropole na Dunaji stává centrum umělecké moderny. Dominujícími uměleckými styly jsou historismus, secese a expresionismus, které po sobě následují v rychlém sledu.
Tato kniha vychází z autorova přednáškového cyklu pořádaného na Warburg Institute v Londýně a zabývá se proměnami platónského pojmu „idea“ od antického umění až po Michelangela a Dürera.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
Meyer Schapiro byl jedním z nejvýznamnějších amerických historiků a teoretiků umění ve 20. století. Kniha představuje obsáhlý průřez Schapirovým dílem, reprezentující velkou část jeho zájmového spektra.