Publikace se věnuje fenoménu voleb v komunistickém Československu v letech 1971 až 1989. Analyzuje jejich funkce a vysvětluje, proč každých pět let statisíce stranických funkcionářů vynakládaly mimořádné úsilí k zabezpečení hladkého průběhu voleb.
Kniha Materiální podmínky svobody představuje myšlenku univerzálního základního příjmu, který je ve své podstatě občanských platem vypláceným nepodmíněně každému členu společnosti, což mu má umožnit svobodnější volbu pracovní činnosti.
Předložená studie zkoumá Hegelovy výklady Aristotelovy psychologie a metafyziky ducha (nús), jež jsou rozvinuty v jeho přednáškách o dějinách filosofie.
Věda se ve svých abstrakcích někdy velmi vzdaluje každodennímu životu lidí. Staví na specifických východiscích tam, kde se život zcela nedůsledně a bez problému žádných „prvních principů“ nedrží.
Svazek završující přehlídku lidských typů a sociálních rolí nejvýznamnějších kulturních epoch v dějinách lidstva představuje ve dvanácti kapitolách různé tváře lidí starověkého Říma, od politiků, právníků a vojevůdců po otroky či povstalce.
Od počátků sociologického myšlení byla rodina chápána jako základní jednotka, zajišťující reprodukci společnosti v rovině biologické, ale i v rovině sociálních pravidel, norem, hodnot a institucí.
Jednomu jsou dva roky a druhému osmdesát. Oba vyžadují stálou pozornost a mimořádnou péči, ale jejich potřeby jsou dramaticky odlišné. A společně jsou obrazem novodobého společenského fenoménu, který vstupuje na scénu pod pojmem sendvičová generace.
Kniha podává jednak komentovaný přehled článků ze sudetoněmeckého tisku, týkajících se sudetoněmeckých sjezdů v posledních třech letech, jednak některé polemiky mezi sudetskými Němci.
Kniha přináší netradiční pohled na problematiku mezilidských vztahů na příkladech obyvatel městeček pardubického panství, a to prostřednictvím analýzy sporů řešených lokálními soudními instancemi v 16. a 17. století.
