Karel Kukal ve své knize popisuje podmínky pracovních lágrů přelomu čtyřicátých a padesátých let a rekonstruuje příběh svého útěku ze šachty číslo čtrnáct ve slavkovské oblasti.
Drážďany – město Čechům vždycky blízké, kdysi pro svou krásu nazývané Florencie na Labi. Vyprávění se stává neobvyklým průvodcem městem před a po bombardování s doprovodným líčením válečné hrůzy dvou únorových nocí roku 1945.
Dobrý příběh je jako život – nikdy dopředu nevíme, co se stane, přesto hoříme zvědavostí na to, co se bude dít dál. A když se navíc ten příběh před několika lety či staletími opravdu udál, není těžké mu zcela propadnout.
Lužice a slovanská složka jejího obyvatelstva, Lužičtí Srbové, zaujímají v rámci českého společenského a kulturního povědomí osobité místo. Cílem předloženého sborníku textů je ukázat lužickosrbskou problematiku z různých úhlů pohledu.