Druhý díl vzpomínek architekta Zdeňka Zavřela se týká jeho soukromého života a rodinného zázemí, které jsou však s profesní kariérou úzce propojeny, a doplňují tak souběžně vydanou profesní kroniku Tři životy architekta (KANT 2021).
Zdeněk Zavřel patří k dnes již trochu zapomenuté generaci architektů, kterou těžce poznamenaly nesmyslné výkyvy v kulturně politickém vývoji poválečného Československa.
Neformální řada spisů Alfreda Brendela se uzavírá knihou rozhovorů a esejů, v nichž na sebe tento legendární klavírista prozrazuje mnohé, nikdy však nesklouzává k „autobiografii“ a bulváru.
Pět let po válce vydal jeden z terezínských domů poklad. Soubor 254 obrazů dokumentujících život v ghettu, jak ho zde v letech 1942-44 zachytil jeden z jeho nedobrovolných obyvatel – akad. mal. František Mořic Nágl.
Kniha Zdeňka Hudce je vůbec první odbornou monografií věnovanou dílu zřejmě nejznámějšího nizozemského filmaře Paula Verhoevena, režiséra nemilosrdně otevřených společenskokritických snímků Turecký med či Sprej na vlasy.
Louis Kahn (1901–74) je vedle Le Corbusiera a Miese van der Roheho jedním z nejproslulejších architektů modernismu, kteří nejvíc ovlivnili následující generace.
Tato kniha přináší vhled do Warholova rozsáhlého a pestrobarevného životního díla, které do umění vneslo taková témata jako bydlení, výroba a konzum, a tak zcela přehodnotilo pojetí „vysokého“ a „nízkého“.
Významný, avšak doposud opomíjený urbanista, výtvarný návrhář a architekt východočeské moderny Oldřich Liska (1881–1959) působil v letech 1908–1947 ve čtyřech královéhradeckých projekčních kancelářích.
