Výjimečnost této knihy spočívá v komplexním pohledu na problematiku historických omítek. Kniha se věnuje vývoji omítek od nejstarších dob, až po moderní hmoty a technologie, které pomáhají při rekonstrukcích a sanacích omítek.
Norský historik a teoretik architektury, ve své nejznámější knize poodhaluje podmínky příčiny umístění, vzniku i podob měst na základě analýzy celého systému okolností, které staletý vývoj městského organismu provázejí.
Kniha 20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu, jejímiž autory jsou Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, představuje dvě desítky moderních koncertních a operních budov.
Kniha přináší svědectví o pozoruhodných dílech předního českého sochaře Jiřího Příhody, vytvořených během posledních deseti let, kdy žil v texaském Austinu.
Druhý díl vzpomínek architekta Zdeňka Zavřela se týká jeho soukromého života a rodinného zázemí, které jsou však s profesní kariérou úzce propojeny, a doplňují tak souběžně vydanou profesní kroniku Tři životy architekta (KANT 2021).
Zdeněk Zavřel patří k dnes již trochu zapomenuté generaci architektů, kterou těžce poznamenaly nesmyslné výkyvy v kulturně politickém vývoji poválečného Československa.
V devadesátých letech 19. století se v Praze, podobně tomu bylo v Mnichově, Vídni či Berlíně, rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ (odštěpení) z tradičních uměleckých struktur.
Když na sklonku roku 1349 dal Karel IV. norimberským měšťanům souhlas se zřízením velkého tržiště na místě dosavadního židovského ghetta, a nepřímo tak připustil následný pogrom, vymínil si, že na místě synagogy vznikne kaple zasvěcená Panně Marii.