Deník skauta Jana Zábrany začíná verši z dubna 1947 pod dojmem velikonočního táboření se svým skautským oddílem. Kníha kromě pravděpodobně úplně prvních Zábranových básnických pokusů obsahuje i zápisky z humpoleckého junáckého oddílu.
Jedna z nejvýraznějších, nejen pěveckých osobností poslední doby, Dagmar Pecková, si k blížícímu se životnímu jubileu nadělila knihu s podtitulem Šaty noty boty.
Kniha přináší česko-německou edici třiceti šesti dochovaných listů, které český katolický kněz, jezuita Adolf Kajpr (1902–1959), odeslal z nacistického a z komunistického žaláře.
Po válce se Felix Weinberg, aby vůbec dokázal jít dál, rozhodl potlačit své vzpomínky a neohlížet se zpátky. Málokdo by uvěřil, že uznávaný vědec a univerzitní profesor fyziky jako dospívající chlapec prošel peklem koncentračních táborů a přežil i pochod smrti.
Překladatelka z francouzštiny vzpomíná na svého manžela, básníka Ladislava Dvořáka a své celoživotní přátele Václava a Olgu Havlovi, Jana Zábranu, Emanuela Fryntu, Jiřího Koláře, Josefa Hiršala aj.
Kniha přináší rozhovory s předními českými a zahraničními ekonomy, akademiky, byznysmeny a intelektuály o přeměnách světa v příštích třiceti letech. Jaké scénáře a trendy převládnou v budoucnosti? Kdo uspěje v digitální a nejisté době.
Kniha obsahuje osmnáct podnětných rozhovorů s výraznými osobnostmi českého veřejného života o budoucnosti člověka, společnosti a planety. Zpovídáni byli odborníci a profesionálové napříč obory, kteří se zamýšleli nad možnou podobou našich zítřků.
V knize je zachycena atmosféra a boje v rakousko-uherské armádě v Rusku a Itálii, zajetí kozáky, vstup do legií, ústup z Ukrajiny po bolševické revoluci, boje a život na Transsibiřské magistrále a cesta s 18. lodním transportem do svobodné vlasti.
V roce 1981 sepsal Pavel Taussig pro svého staršího syna k jeho jedenáctým narozeninám svůj životopis. To proto, že i jemu bylo jedenáct, když se ocitl v Osvětimi. Poté přežil ještě tábory Mauthausen, Melk a Gunskirchen a pochod smrti.
Pozoruhodné vyprávění o životě a práci Meira Schneidera, jenž se narodil s těžkým poškozením zraku – prakticky slepý, ale sám sebe vyléčil pomocí skrytých zdrojů a možností lidského těla.