Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky neexistoval.
Autor se v knize "Vyšehradský hřbitov" pokusil o jakýsi výběr 164 snad nejzajímavějších jmen z osobností pohřbených na tomto hřbitově. U každého ze slavných nebožtíků uvádí několik slov o jeho životě a osudech.
Neobyčejná setkání se zvířaty i s lidmi, všední i výjimečné dění v zoo,
výpravy do vzdálených zemí i nové pohledy na známá místa – to všechno
obsahuje další výbor sloupků ředitele pražské zoo.
Welsovy vzpomínky na roky 1853-1897. Jsou nejen cenným svědectvím o mnoha detailech ze života vesnické židovské komunity v západních Čechách 2. poloviny 19. století, ale i neobyčejně citlivě napsaným literárním textem.
Deník skauta Jana Zábrany začíná verši z dubna 1947 pod dojmem velikonočního táboření se svým skautským oddílem. Kníha kromě pravděpodobně úplně prvních Zábranových básnických pokusů obsahuje i zápisky z humpoleckého junáckého oddílu.
Jedna z nejvýraznějších, nejen pěveckých osobností poslední doby, Dagmar Pecková, si k blížícímu se životnímu jubileu nadělila knihu s podtitulem Šaty noty boty.