Dr. Aribert Heim (nar. 1914, zemřel patrně r. 1992 v Káhiře), nacistický lékař, příslušník SS, přezdívaný dr. Smrt. V roce 1941 pracoval pár měsíců v koncentračním táboře Mauthausen, ale stihl se za tu dobu neblaze zapsat do dějin.
Dobroudružství života snad nejznámějšího indiánského náčelníka Geronimo - čtyřicet let nelítostného boje za právo svobodně žít, dvacet let válečného zajetí v rezervaci.
Poznejte osud svaté Ludmily, Mlady, Doubravy, která přinesla Polákům křesťanství, Markéty, někdejší královny dánské, i naší milované Anežky České, která prozářila temný středověk milosrdenstvím.
Pátý díl Goebbelsových deníkových záznamů odráží vnitřní pisatelův svět, ale zároveň umožňuje i netradiční pohled do kuloárů Třetí říše. Svazek je bohatě opatřen poznámkami, které pomohou čtenáři se orientovat.
Jedno z posledních svědectví generace Langra, Fischla, Čapka, Wericha a dalších v textu Viktora Fischla není zdaleka jen sentimentální vzpomínkou na dobu, která byla hrdá na své ideály. Je především svědectvím o "všedním" sebevědomí jedné generace.
Jméno diplomata a hudebního spisovatele Miloše Šafránka,otce historičky fotografie Anny Fárové a spoluzakladatele pražského Divadla hudby, je v Čechách známo především díky jeho třem průkopnickým knihám věnovaným dílu jeho přítele Bohuslava Martinů.
Kniha Příliš mladí na válku vychází k 75. výročí konce II. světové války. Obsahuje rozhovory s patnácti válečnými veterány, doplněné bohatou fotografickou přílohou.
Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky.
Kniha o Karlu Hermannu Frankovi, nacistovi, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v Protektorátu Čechy a Morava, není jen tradičním životopisem.
Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu.
Rychtář z Milčic na Poděbradsku František Jan Vavák (1741–1816) byl největší z českých písmáků, osobitých autorů ze selského prostředí, kteří v období národního obrození uchovávali lidový jazyk příštím pokolením.
Kniha přináší životní příběhy významné německo-židovské rodiny Semlerů, majitelů plzeňské železárny a drátovny produkující od svého založení široký sortiment výrobků pro každodenní použití a to včetně gramofonových jehel.
Autoři se pokusili přispět k biografiím představitelů německého okupačního režimu v českých zemích, kteří osudovým způsobem ovlivnili české dějiny: Konstantina von Neuratha, Reinharda Heydricha, Kurta Daluegeho a Wilhelma Fricka.
