Potkat místa jako jelena na cestách je vzácné, ale podaří-li se to, otevře se nám jemný svět. Jak chodec-básník jde, ožívá před ním sama krajina i krajina vzpomínek.
Postangažovaná poezie v podání Martina Trdly není jen nějakým označením či floskulí, ale přesným pojmenováním, zprávou o stavu území, kdy se snaží, a to velmi dovedně, básnicky uchopit podivnost, kterou žijeme.
Poezie Christiana Morgensterna fascinuje svou nespoutanou fantazijností, hravostí a jazykovou originalitou generace českých čtenářů, překladatelů a hudebníků.
Reeditovaný svazek básní Josefa Kainara (1917—1971) představuje výbor z autorova díla čtyřicátých a šedesátých let — Osudy (1940—1943), Nové mýty (1946), Lazar a píseň (1960) a Moje blues (1966).
Leporelo plné veselých obrázků a slovíček od autorské dvojice Nejedlý & Plachý: všichni sem, všichni k nám! Ten kdo vstoupí, neprohloupí. Nejsme Cirkus Berousek, nýbrž Mrňousek!
Představte si, že žijete docela normální život, máte staršího bratra, kterého obdivujete, bezva kamarádku, prima rodiče. Chodíte do školy, koukáte na americké filmy, rádi zpíváte a sníte o tom, že z vás jednou bude slavná herečka.
V Rostlinných emblémech se Dietrichovy básně v próze soustředí na motivy rostlin a zejména stromu, který se stává imaginativním odrazovým můstkem pro popis lidského osudu a poznání. Integrální součástí knihy jsou autorovy černobílé fotografie.
Výbor jednoho z nejvýznamnějších současných kanadských básníků Johna Passe, spojovaného rovněž s proudem ekokritického myšlení, nazvaný Větrná zvonkohra představuje chronologicky autorovo celoživotní dílo od jeho ranějších textů až po nedávnou dobu.
Ondřej Hrabal – mimo jiné mistr ČR ve slam poetry, prozaik a organizátor kulturního života – se hlásí o slovo se svým básnickým debutem. Nezkoušej se usmát. Proč? Není čemu? Není na koho? Nebo by to snad bylo nevhodné?
