Poznejte osud svaté Ludmily, Mlady, Doubravy, která přinesla Polákům křesťanství, Markéty, někdejší královny dánské, i naší milované Anežky České, která prozářila temný středověk milosrdenstvím.
Pátý díl Goebbelsových deníkových záznamů odráží vnitřní pisatelův svět, ale zároveň umožňuje i netradiční pohled do kuloárů Třetí říše. Svazek je bohatě opatřen poznámkami, které pomohou čtenáři se orientovat.
Jedno z posledních svědectví generace Langra, Fischla, Čapka, Wericha a dalších v textu Viktora Fischla není zdaleka jen sentimentální vzpomínkou na dobu, která byla hrdá na své ideály. Je především svědectvím o "všedním" sebevědomí jedné generace.
Jméno diplomata a hudebního spisovatele Miloše Šafránka,otce historičky fotografie Anny Fárové a spoluzakladatele pražského Divadla hudby, je v Čechách známo především díky jeho třem průkopnickým knihám věnovaným dílu jeho přítele Bohuslava Martinů.
Bratislava (Pressburg) ist die Stadt, wie sie sicher wissen, wo Chatam Sofer wirkte und wo sich auch sein Mausoleum befindet, wo er seine ewige Ruhe fand.
Kniha Příliš mladí na válku vychází k 75. výročí konce II. světové války. Obsahuje rozhovory s patnácti válečnými veterány, doplněné bohatou fotografickou přílohou.
Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky.
První část knihy Česká trilogie líčí cestu M. Šeborové do protinacistického odboje, v němž úzce spolupracovala s dr. Vl. Krajinou, jedním z vedoucích činitelů odbojové organizace ÚVOD.
Karel Havlíček (1821–1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848.
Kniha o Karlu Hermannu Frankovi, nacistovi, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v Protektorátu Čechy a Morava, není jen tradičním životopisem.
Monografie je věnovaná životu a dílu Marie Krakešové (1898–1979), zakladatelky české školy sociální práce. Seznamuje čtenáře s unikátním konceptem tzv. sociálních klinik.
Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu.
Rychtář z Milčic na Poděbradsku František Jan Vavák (1741–1816) byl největší z českých písmáků, osobitých autorů ze selského prostředí, kteří v období národního obrození uchovávali lidový jazyk příštím pokolením.
