Pražské mordy, Skutečné kriminální případy z let první republiky (1918–1938) navazují jako přirozené pokračování na předcházející svazek Pražské mordy, Skutečné kriminální případy z let monarchie (1880-1918).
Kniha je nejen cenným svědectvím o proměně našeho hlavního města, ale také návodem, jak číst fotografie takovým způsobem, abychom slyšeli poutavé příběhy, jež nám vyprávějí.
Věděli jste, že z prken popraviště 27 českých pánů je vytesáno schodiště, po kterém se v jedné pražské nemocnici stále chodí? Znáte místo, kde ve zlaté vitríně sedí mumifikované tělo Marie Elekty od Ježíše?
Kniha Zánik pražského ghetta přináší novelu spisovatele Josefa Veselého. Ta začíná takřka domáckým líčením poměrů v někdejším židovském městě, nyní páté pražské čtvrti, postupně se však mění ve strhující líčení.
Tušili jste, že Betlémské kaple jsou v Praze hned dvě? Jak se stalo, že Sputnik přeletěl ze Stromovky na Babu? Kde se v Praze vzal hotel, který má jediný pokoj, a ještě k tomu sedm desítek metrů nad zemí?
Na začátku listopadu přichází na trh pokračování velmi úspěšného knižního cyklu Dana Hrubého s názvem Pražské příběhy, tentokrát s podtitulem Z Malostranských zákoutí až do jiného světa.
Atmosféra časů dávno minulých, silné zdi byvších staletí, úzké portály, rozmanitá domovní znamení a pestrá paleta slohů a stylů, to všechno jsou domy staré Prahy. Malé paláce se zakletým tajemstvím.
Kniha pojednává o lidové stravě v národopisném regionu Doudlebska, který se rozkládá mezi Českými Budějovicemi, Českým Krumlovem, Kaplicí a Trhovými Sviny.
Závěrečný díl trilogie knih o příbramské historii bude mapovat hornické dějiny města. V březohorském rudním revíru je doložena těžba stříbrné rudy už od 13. stol. a železné rudy na Příbramsku ještě o dvě staletí dříve.
Domovní znamení patří k Praze odedávna. Dotvářejí její neopakovatelnou atmosféru, která by bez nich byla o poznání chudší. Třebaže už neslouží k orientaci ve spletitých uličkách prastarého města, pořád ještě k nám promlouvají jejich symboly a příběhy.
