Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů".
Svazek poskytne pramenný základ pro úplnější poznání díla našeho předního interpreta Komenského, pro dějiny filosofie a literatury i pro politické dějiny 20. století.
Dlouhodobý spor o dějiny, minulost, instituci paměti národa nebo ústav
zkoumající povahu totalitních režimů zakrývá skutečnost, že jeho jádrem je
filosofické pojetí času. Tato esej vznikla paralelně s občanskými aktivitami
autora v roce 2010.
Čtenáři předkládaná publikace představuje v česko-slovenském kulturním prostoru první monografické zpracování základních metafyzických otázek jednoho z hlavních představitelů této epochy, španělského teologa, filozofa a právníka Františka Suáreze.
Antické a biblické pojetí krásna jako základ evropské kultury pojednává o nepostradatelné hodnotě krásy, která v dnešní době ztrácí na původním významu.
Edice latinského komentáře k Wyclifovu dílu De universalibus. Jde o jediný dochovaný komentář k tomuto nejdůležitějšímu Wyclifovu filosofickému dílu (přesněji k jeho prvním devíti kapitolám).
Dílo Člověk a realita (metafyzicky podložené křesťanské chápání světa) je zásadní filosofickou prací z posledních let života ruského filosofa S. L. Franka (vázaného celoživotně zejména na německé a francouzské exilové prostředí).
Univerzitní profesor Karel Vorovka patřil v první třetině 20. století k nejvýraznějším představitelům české filosofie. Kniha podává ucelený výklad o jeho životě a díle.
Kniha představuje průřez hlavními tématy logické analýzy přirozeného jazyka. Uvádí čtenáře do logických jazyků, které jsou k analytickým účelům používány a do metodických postupů spjatých s jejich aplikací na konkrétní problémy.
Promluvy o Bohu, pravdě, lásce, bližním či o omylu pýchy a mnohé další prokládá autor vzpomínkami a příběhy. Cítíme z nich osobní zaujetí, kouzlo a bezprostřednost původního živě mluveného slova.
Příspěvky v tomto sborníku zazněly na mezinárodní konferenci Jednota a mnohost uspořádané Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty při příležitosti osmdesátých narozenin doc. PhDr. Karla Flosse.
Soubor článků k vývoji této teorie ve Fichtových spisech (D. Henrich, J.-P. Mittmann, U. Pothast, J. Stolzenberg, H.-P. Falk, E. Dũsingová, J. G. Fichte). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš.
