F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“.
Nový svazek Brdské edice nás zavádí do Strašic, kde se v roce 1921 narodili Josef Polívka a Bohuslav Velvarský, dva budoucí spolužáci, kteří se v době německé okupace českých zemí rozhodli uprchnout za hranice a přidat se k protinacistickému odboji.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
Tento svazek z edice Imago et verbum je věnován výběru z korespondence mezi Karlem Valtrem a pěti plzeňskými adresáty (Vladimír Venda, Josef Hrubý, Václav Malina, Bronislav Losenický, Jiří Patera).
První vydání vzájemné korespondence Františka Hrubína a Jana Zahradníčka zahrnuje všechny dostupné dopisy obou básníků (téměř sto korespondenčních jednotek).
Korespondence otevírá pozoruhodné průhledy do života měšťanských rodin sklonku 19. století a představuje významný pramen pro poznání života a díla obou spisovatelek a šířeji i českého literárního a kulturního dění.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
Korespondence mladočeského politika a roudnického starosty Ervína Špindlera (1843–1918), kterou adresoval v letech 1867–1899 své snoubence a manželce Marii Procházkové.
