Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta.
Kniha sleduje vývoj názorů na české dívčí školství od jeho počátků až po uzákonění řádného vysokoškolského studia žen. Autorka objasňuje filosofickou podstatu argumentů jednotlivých stran sporu i obtížnost procesu emancipace žen v oblasti vzdělávání.
Provokativní básnická sbírka ženské poetické skupiny Fatální Fámy. Společnou prvotinu zahajuje womanifest, v němž básnířky definují nejen svou tvorbu, ale především vlastní nazírání umění slova i života.
Kniha přináší pohled na status, formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století, které představuje prostřednictvím vybraných dobových textů a na pozadí různých přístupů (etického, genderového a třídního).
Publikace se zabývá tématem, jehož systematické pokrytí je nutné nejen pro budování odborného diskursu genderových studií u nás, ale také pro úplnější poznání transformačních procesů v České republice po roce 1989.
Kniha francouzské socioložky Elisabeth Badinterové hledá odpověď na otázku, jakého reálného pokroku se v posledních patnácti letech dosáhlo v sociálním a společenském postavení ženy ve společnosti.
Jak souvisí zdánlivě teoretická genderová analýza s archeologickou praxí? Genderová analýza umožňuje archeologům nahlédnout do způsobu, jakým materiální kultura vytváří sociální vztahy mezi muži a ženami a jejich společenskými rolemi.
Monografie analyzuje data z projektu „Intimate partner violence: follow-up research to IVAWS 2003“ v kontextu teorií genderové (a)symetrie. Nabízí srovnání dvou reprezentativních podsouborů mužů a žen dotazovaných v letech 2012 a 2013.
Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt.
