Nejprodávanější tituly v roce 2021
Rusko

Čtvrtý díl volně na sebe navazující série, která je největší a dosud nepřekonanou syntetickou prací o československých legiích v Rusku, jejichž boje autor popisuje v mezinárodně politických souvislostech.

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století.

Na samém počátku jara 1918 se ruská říše zmítala ve stále zběsilejší občanské válce, do jejíhož víru se záhy aktivně zapojili českoslovenští dobrovolci, kteří po několika konfliktech rozhodně vystoupili se zbraní v ruce proti bolševikům.

V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.

Kniha Obrazy z cest do země Sovětů představuje v šesti kapitolách české cestopisy do sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu z let 1917–1968.

Od 11. století se na Rusi vytvářelo vlastní mnohotvárné písemnictví, jehož vývoj zachycuje v reprezentativních ukázkách tato antologie.

Kniha zkoumá mezilidské vztahy a vzorce chování v letech 1937 až 1938 v Sovětském svazu, tedy v období velkého teroru.

Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017.

Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.

Zcela nový pohled na člověka, jehož život i smrt jsou obestřeny mnoha tajemstvími, která nebyla dosud objasněna.

Psát o historii vlastně znamená procházet minulost ve snaze dobrat se hlubšího smyslu. Při sestavování Stručných dějin převratných změn, které se odehrály v Rusku v období mezi únorem 1917 a červnem 1918, bylo nevyhnutelně nutné mnoho věcí vynechat.

Autor svou pozornost zaměřil nikoliv na soupis a detailní popis všech událostí, které přinesly roky 1830–1831, ale na analýzu podmínek, ze kterých ruští představitelé museli vycházet a také na následná opatření, která přijímali tváří v tvář revoluci.

Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví. Přináší analýzu koncepce ruských dějin Borise N. Čičerina (1828–1904) v dobových souvislostech ruské historiografie a v kontextu Čičerinových děl státovědných a filozofických.

Kniha přispívá k současné diskuzi o tom, co můžeme očekávat od Evropy ve stínu Ruska a od Ruska ve stínu Evropy.

Tato kniha ukazuje především na osobnost nejvyššího představitele zločinců – vora v zákoně – i na vývoj jeho původně velmi dogmatických představ, specifické morálky a tradic směrem k současnosti.

Slovník seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi, které se zapsaly (ať již jakkoliv) do dějin rusínského národa, a to včetně Čechů.