Publikace hledá odpovědi na některé závažné otázky týkající se českého trhu práce z hlediska vlivu vzdělání, dovedností, sociálního původu a sociopsychologických charakteristik na příjem a socioekonomický status zaměstnání jedinců.
Pestrá kniha plná fotografií a kreseb je založena na objevování, poučení i spolupráci dětí a rodičů. Čtenáři se v ní setkají s různými podobami sochy a pomníku od kamenných a bronzových figur po díla, která umělci tvoří vlastním tělem atd.
Kniha, kterou připravili zkušení badatelé Jiří Knapík a Martin Franc společně s kolektivem českých i německých historiků střední generace, nabízí sondy do života českých dětí a dospívajících ve věku od 6 do 18 let v letech 1948–1970.
Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
Naše životy se za posledních dvacet let díky technologiím změnily k nepoznání. Jak budeme žít v roce 2036? Dvacet předních osobností se v unikátním souboru textů zamýšlí nad budoucností svých oborů i naší společnosti.
Černá kniha České televize autorů Petra Žantovského a Jiřího Hroníka je ohlédnutím za jejich zhruba pětiletou spoluprací na rubrice Týden v médiích, která vychází na portálu Parlamentní Listy.cz.
S příchodem internetu se proměnila povaha sociálních vazeb a interakcí. Objevily se nové způsoby, jak utvářet sociální kontakty, prostory, kde je možné spolu komunikovat, ale i nástroje, prostřednictvím kterých tyto interakce mohou probíhat.
V knize popisuje autorka, jak teenageři v online světě žijí, a snaží se přiblížit to lidem, kteří o ně mají strach – rodičům, učitelům, politikům, novinářům.
Kniha Anny Beaty Háblové pojednává o obchodních centrech, jejich architektonickém vývoji, ale i o roli, jakou hrají v životě současné společnosti i v rámci urbanistické struktury města.
Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic.
Jak je možné, že to, co v chování dětí bylo před dvaceti lety nepředstavitelné, se dnes stává normou? Renomovaný český autor seznamuje odbornou i laickou veřejnost s druhy, příčinami a důsledky agrese, se kterými se lze setkat ve školním prostředí.
Kniha kolektivu autorů z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je v českém prostředí unikátní publikací, která nabízí souborný vhled do hlavních oblastí oboru mezinárodní vztahy.
Kniha Waltera Lippmanna z roku 1922 patří mezi nejcitovanější práce svého druhu ve 20. století a silně ovlivnila sociální vědy, zejména mediální studia, politologii a sociální psychologii.
Michael Morris vysvětluje praktické způsoby,
kterými se dá přispívat k dobru Země a lidstva i co může člověk udělat pro své zdraví,
spokojenost a seberealizaci. Čtenář najde v knize alternativní řešení v hospodářství,
finančnictví i vzdělávání.