Monografie věnovaná životu a dílu sochaře, šperkaře a uměleckého pasíře Miroslava Štěpánka, nar. 7. 1. 1953 ve Velkém Meziříčí. Vyučil se v oboru tváření kovů, umělecké řemeslo studoval soukromě.
Rozsáhlá monografie představuje Oldřicha Jelínka (1930) jako malíře a grafika, ale také všestranného ilustrátora a kreslíře s celoživotní láskou k ženám, strojům a břitkému humoru.
Monografie Evy Mansfeldové (1950–2016), dnes nejvýznamnější představitelky české variace konkrétního umění a svým způsobem i op artu. Malířky, jejíž originální tvarosloví je založeno na vztazích mezi geometrickými tvary a barvou.
Kniha je příběhem sochařského společenství, které vzniklo v devadesátých letech na pražské Akademii výtvarných umění okolo Karla Nepraše, a úvahou o sochařství samotném ve věku velkých změn.
Monografická publikace k výstavě Filipp Andrejevič Maljavin (1869-1940) – Vášeň pro barvu pořádané v Galerii výtvarného umění v Náchodě 24. 6. – 9. 9. 2017.
Vincenc Makovský vstoupil do povědomí českého novodobého umění jako výsostný sochař. Tato okolnost poněkud zatlačila do pozadí umělcův projev kreslířský. O nápravu se nyní v této knize pokouší historik umění Jiří Hlušička.
