Knihu tvoří soubor čtyř deníků, které našli přátelé po svých pradědech. Rozhodli jsme se ji vydat ke 100. výročí vzniku Československa. Jak nejlépe si připomenout toto výročí než skrze živé vzpomínky těch, kteří se zúčastnili bojů světové války.
Průvodce historií kladenských hostinců je tetralogií mapující minulost hostinských podniků, které se před rokem 1989 nacházely na území města. Třetí díl se zaměřuje na Švermov, Dubí, Dříň, Újezd a Vrapice a opět přibližuje historii téměř 80 podniků.
Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017.
Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.
Kolektivní monografie Turistická odysea představuje zásadní posun v bádání o různých formách a podobách cestovního ruchu v předlistopadovém Československu.
Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení.
Cílem autora je podat svědectví na zobrazovaném procesu minulého století a tak se účastnit vytváření jeho mozaikového portrétu. Ze známých příčin je věnován posledním desetiletím Sovětského svazu a událostem, vedoucím k jeho rozpadu.
Castellologica bohemica je sborník věnovaný širokému spektru kastelologické problematiky. Všeobecně se zaměřuje zejména na problematiku opevněných středověkých a raně novověkých sídel, opevněných kostelů a městských fortifikací.
Klement Gottwald 56 milostí, na jejichž základě byl občanům změněn trest smrti na odnětí svobody. Dobu ilustruje fakt, že nejvíce jich bylo uděleno pachatelům válečných zločinů a kolaborantům, celkem 23.
Svobodné město Gdaňsk je pojem známý každému, kdo se zajímá o období druhé světové války. Nárok na Gdaňsk byl jedním ze zásadních územních požadavků Třetí říše vůči Polsku.
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Kniha přináší základní informace o naší nedávné historii.
V knize naleznete přehled významných osobností a událostí od národních buditelů (Dobrovský, Jungmann, Tyl, …), průmyslníků (Mattoni, Jelínek, Škoda, …), politiků (Masaryk, Kramář, Rašín, …)
Už sám běžně používaný název tohoto dramatického dění, sevřeného v létě 1934 do několika desítek hodin, je paradoxem: převážná část událostí, včetně hromadných poprav, se totiž odehrála ve dne.
