Dobrá zpráva: ve vesmíru nejsme sami, jsou tu s námi zvířata.
Pes, který spí v křesle u televize - to už je vlastně poloviční člověk.
Kapesní zvěřinec je dobré mít stále při sobě. Je to knížečka poslední záchrany, když je ti smutno nebo když chceš
Ve své aktuální básnické sbírce míří Marie Jehličková k širokodechým litaniím a hymnům, plných neologismů, archaismů, patosu a závratí. Neleká se velkých abstraktních pojmů ani kosmických a existenciálních hlubin.
Závěrečná část básnické tetralogie (Běhařovská lhářka, Jindřich Jerusalem, Cesta k lidem) Martina Pocha se soustředí na eponymní městys protkaný potrubím, s nemocnicí Motol ve středu jako místem akce, spěchu, ...
Poetické vyznání městu, pohled za oponu české všednosti v dvojjazyčném česko-španělském vydání. Argentinský básník Juan Pablo Bertazza (1983) přijel do Prahy poprvé v roce 2014, o rok později znovu.
Český čtenář dostává do rukou první antologii poezie jedné z nejdéle fungujících literárních skupin v Evropě – Osamělých běžců, jejímiž zakladateli jsou slovenští básníci Ivan Laučík, Peter Repka a Ivan Štrpka.
Kniha zahrnuje básničky a pohádky, které jsou ideální pro čtení a sdílení společných chvilek rodičů a dětí, jsou osnovou a předehrou k povídání o věcech krásy a dětských i dospělých lásek ve světě, kterému se tak jako tak nelze vyhnout.
Šestá básnická sbírka Zdeňka Volfa zaujme texty, jejichž „síla spočívá ve skutečné osobní výpovědi, namnoze až zpovědi, která s sebou přináší nezvyklou otevřenost“ (Petr Hruška).
Sbírka Teď přináší koncentrovanou výpověď o strázních člověka, který nesnadnost života chápe jako výzvu k jeho naplnění, jako věčný běh za ztracenou srozumitelností světa, jejíž unikavost paradoxně vzrůstá s její blízkostí.
Polský básník ANDRZEJ SULIMA-SURYN (1952–1998) patří k osobnostem, pro které je poezie životním postojem
a psaní záznamem duchovní cesty, ne literaturou. Duší filosof, povoláním tulák a host.
Výbor textů Jáchyma Topola z let 1980–1984, jehož základ tvoří básně z trojice samizdatových, tiskem nikdy nevydaných sbírek Eskymáckej pes (1982), Stěhovavá tvář (1983) a Noty pro podzimní bytost (1984).
Útlý svazek nových básní žijícího (a živoucího) klasika české poezie Karla Šiktance s názvem Horniny zahrnuje verše jeho posledního tvůrčího období (2014–2016).
Zavřeli Magora, zavřeli Čuňase, vstávejte máničky vždyť už je na čase. Ano, to je jeden ještě z předrevolučních textů legendární undegroundové skupiny Hally Belly, která již 30 let brázdí sály a stodolami napříč celou republikou.
Milovaný i nenáviděný výběr z české
poezie, letos po osmé.
Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat
iluzi objektivity, ale je výsledkem
setkání dvou editorů, dvou subjektivních
pohledů na poezii daného roku i na poezii
jako takovou.
Posmrtně vydaná sbírka básní Františka Gellnera pět let po jeho zmizení na haličské frontě. Je složená z básní asi z posledních deseti let, kdy už byl Gellner spíše novinářem než rozervaným básníkem.
Autor ve své poezii zachovává svoji typickou říznost a řezavost, jistým překvapením mohou být v tomto sousedství básně blížící se standardní podobě „běžné“ lyriky.
