Kniha pojednává o vývoji a proměnách konceptu
historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte)
v českých zemích a jeho představitelích „od Balbína
k Cerronimu“.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Tato kniha je již druhým doplněným a rozšířeným vydáním, které vyšlo v roce 2000. Tentokrát obsahuje šedesát sedm zřícenin nacházejících se na území středních Čech, jež jsou zachyceny na bezmála čtyřech stovkách fotografií.
Stati a rozšířené příspěvky z 31. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., a Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v roce 2012.
Kniha seznámí čtenáře s historií panství a zámku Třemešek na šumpersku od doby založení panství, z jeho jednotlivými vlastníky, kteří patřily mezi významné místní rody jako byly Tunkové, Bukůvkové, Žerotínové, Terschové, Ulrichové a další.
Katalog Jak se žilo v Plzni za císaře „Procházky“ doplňuje stejnojmennou výstavu, která probíhala od 29. dubna do 13. července 2014 v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky v Plzni.
V roce 2006 došlo v Mladé Boleslavi k významnému nálezu archivu Matouše Konečného, biskupa Jednoty bratrské. Jeho součástí je i evidence jejích členů z Prahy a ze středních Čech, jejíž edici spolu s úvodní studií.
Kniha popisuje faktické osudy, zahrnující prožitky, myšlenky, postoje, (někdy filozofující) názory, lásky, koníčky a i smrt, skoro čtyř generací s židovstvem spřízněných Čechů, nezapletených ve spolupráci ani s nacistickou, ani komunistickou mocí.
