Druhá kniha básnířky Andrey Vatulíkové (1984) přichází jedenáct let po výrazném debutu Ona je ten tragický typ... Neobsahuje tak pouze úzký výběr textů, jakýsi creme de la creme, ale bohatý a velkorysý výbor z tvorby za více než deset let.
Tento výbor z básnického díla Milana Vrabce (1958–1979) obsahuje zhruba třetinu rozsahu jeho literární pozůstalosti. Jde také o vůbec první knižní vydání díla tohoto autora, jenž za svého krátkého života vydal jen něco málo v samizdatu.
Knížku napsal čtenářům pro radost český autor píšící pod pseudonymem Děda Kamil. Najdete zde úsměvné verše, textíky a ilustrace, které autor věnuje jak návštěvníkům českých a moravských hospod, tak i účastníkům veselých domácích setkávání.
Básnická sbírka plná dloubavých point a literárních experimentů. Hodně věcí se na tomhle světě bere zbytečně vážně. Dělá to i poezie. A přesně do toho tahle knížka hází vidle.
Makroskop je přístroj, který ostří na cokoliv myslitelného, co svět nabízí. V jeho čočce se nejeví nic podřadné, vždy dává příležitost objevit ve věcech jejich poetiku.
Básníkova již desátá sbírka originálním způsobem prohlubuje a rozšiřuje jeho dosavadní tvorbu. Samotný název prozrazuje, že autor hledá různé možnosti, jak utvářet svou poetiku.
Básně ve sbírce Někoho mi připomínáš, označené rokem vzniku, jsou dosud nepublikované. Narazil jsem na ně náhodou ve svých rukopisech. Setkal jsem se tak sám se sebou, asi o třicet let mladším. A připadá mi, že si celkem rozumíme.
