Kniha Nerůžový les je redakčním výborem z několika básnických manuskriptů, které v průběhu osmdesátých let minulého století vydával český básník Ivo Hucl v několikavýtiskové samizdatové podobě.
Ve své třetí básnické sbírce autor prochází městy, evropskými i mimoevropskými metropolemi a periferiemi. Zachytává na první pohled neviděné detaily, ať už ve městě živém nebo v jeho zakonzervované podobě.
Dvacet pět fotografií a dvacet pět básní, které v sobě skrývají trochu bolesti, lásky, touhy i humoru.
Černobílé fotografie Jindřišky Netrestové promlouvají k básnířce Heleně Niklausové a vyvolávají v její hlavě obrazy, které taví do slov.
Kamila Ženatá vytvořila site-specific instalaci Šťastná planeta (plast, 2021) jako vizuální pandán k pěti básním Milana Ohniska, jež vybrala ze sbírek Mé erbovní zvíře je strom (Druhé město, 2015) a Světlo v ráně (Druhé město, 2016).
Kniha Růže k snídani (Fotorenesance, 2021) je reflexí nedávné cesty po Indii. Fotografie a vyprávění Gabriely Kumar Sharma protkané poezií Petra Koudelky líčí obraz putování po daleké zemi, ale i do vlastního nitra.
Tou řekou je Labe v Čelákovicích, kde Emil Kaplánek působil jako učitel hudby, zpěvák a varhaník. Kniha má tři části. První jsou verše jeho ženy Jarmily, druhou jeho postřehy a deníkové záznamy, třetí jejich životopisy a vzpomínky synů.
Václav Hons (*1938) vydal přes třicet knih poezie, několik překladů, na dvě stě padesát písňových textů. Jeho poezie vyniká silnou metaforikou, překvapivými pointami. Má rád zajímavou muziku všech žánrů, ale nejraději tu tzv. vážnou.
