Obrazy a myšlenky této knihy chtějí ukázat vnitřní bohatství hor. Obracejí se na poutníka a horolezce, který ve výšinách hledá více než fitness, výkon, kyslík, opálení do bronzova či skleničku u baru v horském hotelu.
Další svazek "Rukopisů z Nag Hammádí" přináší komentovaný překlad dalších tří koptských spisů: Tajné knihy Janovy, Poučení Silvanových a Egangelia Egypťanů, zvaného též Velká kniha svatého neviditelného ducha.
Hluk je - jak si všiml slavný Lewisův zkušený ďábel - hudbou pekla. Robert Sarah nám nabízí skutečně vztahující, vytříbeně podanou úvahu o důležitosti nalézání ticha v našich vlastních životech a o tom, co můžeme skrze toto ticho objevit...
Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha.
Hlavním cílem spisu je pojednat o tom, jak válku vést úspěšně, pokud k ní už dojde, a protože klíč k úspěchu spočívá v přístupu křesťanstva k víře a morálce, je do textu umně zakomponován i výklad Žalmu 28.
I když v praxi používáme barometr, tachometr nebo spirometr, nemůžeme mít věrometr. Přesto se Max Kašparů pokusil napsat Věroměr. Aspoň jako pomůcku pro rozlišení víry živé, víry mrtvé a víry v bezvědomí.
Takřka po devadesáti letech vychází nový překlad knihy francouzského filozofa Juliena Bendy (1867–1956), který proti sobě staví univerzalistickou filozofii ducha, dědičku řecké vzdělanosti a soudobé ideové proudy ve službách praktických zájmů.
Publikace obsahuje příspěvky z vědeckého kolokvia Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948-1960, které pořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím 6. listopadu 2009.
Autor spojuje praktickou zkušenost muzikanta s duchovní zkušeností i solidním teologickým ukotvením a přináší cenné rady pro všechny, kdo se zajímají o modlitbu chval a uctívání jako o cestu k Bohu.
Sborník poskytuje souborný přehled nově zjištěných skutečností o průběhu rané toleranční doby, včetně širších souvislostí historického vývoje české reformace od 15. století do počátku 20. století.
Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668–1744). Vico zde přehledně srovnává moderní přístup ke studiu s antickým vzděláváním na příkladech různých disciplín.
Studie "Jest duše cizinkou na této zemi" sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken).
Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka.
Láska je podstata Boží, jak zvěstují hlavní světová náboženství, nejzřetelněji pak křesťanství, kde je láska zosobněna ve Vykupiteli Ježíši Kristu. A jako podstata Boží je láska také základem lidského bytí.
Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti.
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
