David O. Selznick (1902–1965) patřil k nejvýznamnějším producentům hollywoodské studiové éry. Publikace pomáhá dotvořit obraz Selznickovy bohaté kariéry.
Nejlepší knihy jsou takové, které jejich autor napíše s nasazením, energií, porozuměním a obdivem k objektu svého psaní. To je případ Heleny Musilové, která v publikaci o Jiřím Valochovi splnila toto zadání vrchovatou měrou.
Třicet velkoformátových portrétů umělců narozených před rokem 1945 od fotografa Hynka Glose. Třicítka rozhovorů s lidmi, kteří jsou živou pamětí tuzemského vizuálního umění (Stanislav Kolíbal, Theodor Pištěk, Adéla Matasová, Jan Švankmajer…).
Původním Halounovým záměrem bylo shromáždit v korespondenci materiál pro přehledovou publikaci o Büchlerově tvorbě, která v české literatuře dosud chybí. Výměna názorů mezi dlouholetými přáteli a výtvarníky...
Pět let po válce vydal jeden z terezínských domů poklad. Soubor 254 obrazů dokumentujících život v ghettu, jak ho zde v letech 1942-44 zachytil jeden z jeho nedobrovolných obyvatel – akad. mal. František Mořic Nágl.
Sozanského kniha dokumentuje jeho tvorbu, zahrnující kresby, grafiku, oleje, plastiky a koláže od 70.tých let minulého století až po nejnovější práce. Rozsáhlá je textová část, dětství, dospělost, setkání s osobnostmi.
Emil Filla se rozhodným způsobem zasadil o přijetí tří vůdčích směrů moderního umění v českém prostředí – expresionismu, kubismu a surrealismu. Zatímco jeho vztah k prvým dvěma byl již mnohokráte zhodnocen, poměr k surrealismu zůstává dosud otevřený.
