Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje.
Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.
Zaměstnávání cizinců vyvolává řadu právních otázek. Odpovědi nabízí předkládaná publikace, v jejímž autorském kolektivu jsou přední odborníci z Právnické fakulty Univerzity Karlovy i advokáti specializovaní na tuto problematiku.
Stále rychleji se měnící Západní svět čelí v posledních letech novým politickým, hospodářským a společenským problémům, které se nezbytně staly novými výzvami také pro obor práva.
Publikace představuje první z plánované řady prací týkajících se práva obchodních korporací a obchodního práva obecně. Jejím cílem je přiblížit studentům vybraná česká i zahraniční soudní rozhodnutí vztahující se k právu obchodních korporací.
Hlavním cílem publikace Právní překlad v teorii a praxi je poskytnout čtenářům nejen teoreticky podložený návod, jak postupovat při převádění právních informací z češtiny do angličtiny, ale také praktické ukázky překladů nového občanského zákoníku.
Pojem právnická dvouletka označuje období let 1948–1950, kdy došlo k zásadním změnám v československém právním řádu. Přestože dnes svým označením připomíná spíše hospodářské pětiletky, týkala se právnická dvouletka výlučně tvorby práva.
Práce sSleduje především vývoj insolvenčního práva a praxe v letech 2008–2020, obsahuje však též
pasáže, které umožňují proniknout hlouběji k podstatě a proměnám materie.
Kniha zpracovává relativně uceleným způsobem problematiku unijního občanství. Obsahuje kapitoly o historickém vývoji tohoto institutu, o jeho charakteristických rysech a srovnání se státním občanstvím.
