Kniha přináší komplexní analýzu politické scény meziválečného Československa, především procesů spjatých s prezidentským nástupnictvím. Její předností je, že vychází z důkladného studia archivů a k faktům přistupuje nezaujatě a kriticky.
Pád Berlínské zdi v roce 1989 dal vzniknout experimentu obrovských rozměrů. Tento experiment ovlivnil celou Evropu: národy, které do té doby tvořily východní blok, byly přetvořeny, aby vyhovovaly západnímu neoliberálnímu systému.
Je krajská politika vůbec politikou? Existuje prostor pro svébytné politické rozhodování na úrovní krajské samosprávy? Na tyto elementární politologické otázky se pokouší odpovědět kniha mladého politologa Petra Konečného.
Kniha kolektivu autorů z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je v českém prostředí unikátní publikací, která nabízí souborný vhled do hlavních oblastí oboru mezinárodní vztahy.
Naše přední historička diplomatických vztahů podrobně mapuje na základě archivních výzkumů v USA i u nás a s přihlédnutím k dosavadní nepočetné literatuře vývoj a peripetie diplomatických vztahů i jejich hlavních protagonistů v letech 1918–68.
Předkládaný soubor textů se týká ústředních témat politické filosofie: spravedlnosti, svobody a rovnosti, povahy a významu liberalismu, tolerance, moci a strachu z ní, demokracie či samotné povahy politické filosofie.
Publikace Atlas transformace je globálním průvodcem po transformačních procesech. Kniha získala v roce 2011 druhou cenu v soutěži "Nejkrásnější knihy světa".
V roce 2015 Světová antidopingová agentura WADA v reakci na dopingový skandál v ruském sportu odebrala akreditaci ruskému antidopingovému centru, jehož ředitel Grigorij Rodčenkov následně rezignoval na svou funkci a za dramatických okolností odešel do USA.
Kdo zvítězil v nejmenších vesnicích a kdo naopak v největších městech? Mají větší šanci na zvolení starostou muži, nebo ženy? A jaké strany spolu nejčastěji složily obecní rady?
Komunistický režim ve druhé polovině padesátých let postupně opustil nejbrutálnější aspekty vládnutí založené na masovém teroru a namísto toho se zaměřil na kádrovou politiku jako svou hlavní mocenskou pravomoc.
Publikace představuje rozvojové aktivity probíhající uvnitř východního bloku a působení socialistických zemí ve světě, který se tehdy nazýval „třetím“.
Publikace vypovídá o vztahu kolegů na pražské české univerzitě a později mladočeských poslanců, sociologa Masaryka (1850-1937) a národohospodáře Kaizla (1854-1901).
