Hlavním tématem knihy je zkoumání dynastické unie Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského - Katolických králů - s ohledem na její bezprostřední smysl a dosah i se zřetelem na vliv, který měla na španělské dějiny v pozdějších dobách.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.
Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém.
Kniha přináší životní příběhy významné německo-židovské rodiny Semlerů, majitelů plzeňské železárny a drátovny produkující od svého založení široký sortiment výrobků pro každodenní použití a to včetně gramofonových jehel.
Nucené práce v pobočných koncentračních táborech byly součástí proměny župy ve výrobní prostor Říše a nekompromisním způsobem změnily celkovou atmosféru v regionu.
Kniha vypráví příběh dobytí hlavního města byzantské říše v roce 1453. Ovládnutí Konstantinopole osmanskými vojsky vešlo do dějin především jako událost, která zakonzervovala nesmiřitelnost dosavadního konfliktu mezi křesťanstvím a islámem.
Autorka rekonstruuje události v Jedwabnem, které se odehrály v červenci r. 1941, jejichž následkem bylo masové vyvraždění Židů v obci, na němž se podíleli Poláci.