Alexander Brandejs byl mecenášem a přítelem předních českých umělců tzv. generace Národního divadla. Adolf Wiesner byl žákem V. Hynaise a jedním ze zakladatelů „Spolku výtvarných umělců Mánes“ a uměleckého měsíčníku české moderny „Volné směry“.
Kniha Pražské synagogy si všímá historie i nové podoby sedmi nejvýznamnějších pražských synagog. Přináší podrobný umělecko-historický popis těchto unikátních památkových objektů židovské Prahy doplněný bohatou fotografickou dokumentací.
Jedná se o první zpřístupnění archiválie takového typu v češtině, které je tím významnější, že čtenáře zavádí do období pro židovské obyvatelstvo přelomového.
Kniha se soustřeďuje na středověkou židovskou apologetiku s islámem, a to zejména na dílo dvou jejích čelných představitelů: barcelonského rabína Šelomo ibn Adreta (cca 1235 – 1310) a rabína Šimona ben Cemach Durana (1361–1444).
Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512).
