Karel Haloun (1951) je výtvarník, grafický designér, publicista, editor, kurátor, nehrající člen kapel Jasná páka a Hudba Praha a docent UMPRUM. Tato kniha ho představuje jako „undergroundového“ autora sedmi pozoruhodných dramatických her a hříček.
Klasická komedie o stárnoucím muži, který se marně snažil vychovat ze své mladé schovanky Anežky budoucí poslušnou manželku patří mezi skvosty francouzské veselohry.
Leopold Kopřiva, doktor filozofie, který je vmanipulován do role „hrdiny“, na konci Havlovy hry z roku 1975 vykřikne: „Dejte mi všichni pokoj!“ Largo desolato je dramatickým obrazem „absurdní doby“, doby normalizace.
Ve své úspěšné komedii se Moliere vysmívá zbohatlickému prodejci sukna Jourdainovi, který se chce stát šlechticem. Jeho hlouposti a nezřízené touhy zneužívá zchudlý šlechtic hrabě Dorant, který z něho ždímá peníze.
Klasicistní drama francouzského dramatika Pierra Corneille Polyeuktos bývá považováno za vrcholné klasické dílo, které se věnuje otázkám víry. Životní příběh svatého Polyeukta, arménského šlechtice, který přijal křesťanskou víru....
Hra, kterou uvedli Voskovec a Werich ve svém Osvobozeném divadle v roce 1937, se vyjadřuje s neopakovatelným humorem a ironií k nebezpečí vzrůstajícího nacismu u našich sousedů....
Tři hry o něčem jiném se hlásí k dnes menšinovému žánru knižního dramatu a tak – ač se týkají stavu současného světa – si mohou dovolit nebulvární téma.
Hra o šachu, umění, které jako sám život je založeno na paměti a představivosti. Také je to hra o studené válce. Henry Kissinger, Stalinův duch, nejvyšší sovět, černý kůň ohrožující bílého střelce, nepřítomní otcové, mrtví mistři…