Rock’n’Roll

(...) redukovat Rock'n'roll jen na prvoplánovou politickou dřeň by bylo omylem. V téhle hře jde také o lásku (jakkoli může být zvláštní), o lidskou svéhlavost, o hrůzu fyzické pomíjivosti a krásu nepomíjivého ducha, o ústupnost a meze taktizování, o věrnost ideálům i idejím, které doba zavrhla, o význam slov... (...) Jeho dramatické texty nebývají nikdy jednoznačné ani jednoduché. I proto stojí za to je číst - přehrávat si je na jevišti vlastní představivosti.

(...) Dnes už vyrostly generace, pro které je vše, o čem se zde jedná, dávnou minulostí a možná také jen nudnou náplní školního vyučování. V takovém případě je knižní vydání Stoppardovy hry potřebné. Kromě jiného i proto, že sledovat náročné - a často dlouhé - promluvy v jevištním provedení a soustředit se plně na jejich myšlenkovou obsažnost je nesnadné a možná i nemožné. A ještě jeden důvod ke knižnímu vydání je nasnadě. Nedávno vydalo nakladatelství Academia soubor dramatických textů Václava Havla, Pavla Kohouta, Pavla Landovského a Jiřího Dienstbiera V hlavní roli Ferdinand Vaněk. K tematice těchto her se už svou postavou Ferdinanda (i když ten zde není převtělením Václava Havla) Stoppard rovněž hlásí, a tak zmíněnou antologii vhodně doplňuje pohledem "zvenčí".