Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Maďarská politoložka Anita Orbánová v této knize ukazuje, jak Kreml systematicky využívá monopolu státem kontrolovaných ropných a plynařských společností k neomerkantilistické na energiích založené zahraniční politice.
Objemná monografie zabývající se fenoménem seznamu. Autor uvažuje o seznamech, soupisech a katalozích i potřebě člověka a společnosti je vytvářet. Stejně jako předchozí knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala celosvětovým bestsellerem.
Vzpomínky na Rudolfa Margolia nejsou jen životopisem vládního činitele a jednoho z členů KSČ, kterého mateřská strana odstranila ve vykonstruovaném procesu. Jsou i dějinami Margoliusovy rodiny a kronikou dějinných událostí.
Kniha Václava Havla je volným pokračováním Dálkového výslechu. Jde o literární koláž, ve které se střídají tři žánry: rozhovor, výňatky z instrukcí spolupracovníkům na Hradě a deníkové zápisy z doby práce na tomto textu.
Práce předního německého vojenského historika dokládá, že Wehrmacht vedl v letech 1941–1944 vyhlazovací válku odporující mezinárodním konvencím a válečným zvyklostem. Mapuje i zrod poválečné legendy o „čistém“ Wehrmachtu vedoucím regulérní válku.
Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
Publikace se zabývá vznikem a prvními roky existence samostatného Československa v mezinárodních souvislostech. Výsledky první světové války a následný vývoj přinesly zásadní změny mocenských poměrů v Evropě.
