Monografie „Zvířata v hebrejské bibli a židovské tradici“ se zabývá zvířecím světem v klasických textech judaismu a v tradici od starověku až po současnost. Základním biblickým textem, který definuje vztah mezi člověkem a zvířaty, je v knize Genesis
Roku 1933 uprchla Hannah Arendtová z nacistického Německa nejprve do Paříže, později do USA. Zde se stala jedním z nejvýznamnějších myslitelů své doby. Její pohnuté osudy ztvárnil kreslíř Ken Krimstein v oceňovaném komiksovém životopisu.
Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Exodus, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.
Monografie se zabývá židovskou starověkou koncepcí světa, kosmu a místem člověka ve světě jednak s ohledem na biblické zdroje, jednak na prameny deuterokanonické a pseudoepigrafní.
Kniha vrchního rabína britského Commonwealthuobsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se autor zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.
Kniha Derech chajim je mezi Maharalovými spisy výjimečná tím, že je souhrnným komentářem k jednomu celému traktátu Talmudu, k traktátu, který sám Maharal nazýval drahým a vznešeným, k traktátu Avot.
Text, který letošní ročenku otvírá, je výběr z nejstarší dochované sbírky chasidských vyprávění Šivchej ha-Bešt (Velebení Ba'al Šem Tova) z roku 1814, který uspořádal, přeložil a úvodní studií opatřil judaista Pavel Sládek, působící na FF UK.
Klasická oborová prace, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci.
Hebrejské náboženské myšlení je v tomto spise
načrtnuto v konturách poutnického charakteru
lidské existence, víry jakožto spolehnutí
na jistotu Pravdy s eschatologickým výhledem
do Božího království.
Revoluční text jak svým obsahem, tak i formálním zpracováním. V rámci židovské literatury totiž představuje nový typ textu, který nepracuje s asociativním výkladem právních a náboženských otázek tolik typickým pro Talmud.
Jméno autora knihy rabiho Aryeh Kaplana není českému čtenáři neznámé. Po titulech Meditace a kabala, Sefer jecira a Kniha Bahir vychází i překlad dalšího jeho stěžejního díla: Meditace a Bible.
Úvahy nad Tórou – komentáře k biblickým Pěti knihám Mojžíšovým od jednoho z nejvýznamnějších novodobých izraelských náboženských filozofů – Ješajahu Leibowitze (1903–1994) v překladu Leo Pavláta.
Pesachový příběh tak, jak ho líčí text hagady, připomíná události, které stály v základu samotné existence Izraele jako svébytného národa, tedy vyvedení z egyptského otroctví Hospodinem, B-hem Abrahama, Izáka a Jákoba.
