Tématem knihy, poněkud exotickým pro českého čtenáře, jsou nedemokraticky vládnoucí muži ve dvaadvaceti vybraných afrických státech (např. Jean-Bédel Bokassa, Muammar Kaddáfí, Mengistu Haile Mariam či Robert Mugabe).
Kniha se zaměřuje na dva významné koncepty teorie společnosti: spravedlnost a uznání, především sociální spravedlnost a sociální uznání. Rozebírá jejich význam, jejich vzájemný vztah a jejich společenské, právní a globální aspekty.
Na Zemi žije a živoří sedm miliard lidí a neustále se rodí další. Kolik jich ještě planeta dokáže uživit? Podle všeho by kritickou hranicí mohlo být deset miliard Pozemšťanů. Současně neustále ubývá rostlinných a živočišných druhů ....
Antologie je tematicky členěna do čtyř oddílů (Paměť a společnost, Paměť a trauma, Paměť a mediální perspektiva, Politika paměti) a uzavírá ji záznam diskuse významných vědců pod názvem Roztříštěnost a spása.
Michael Morris vysvětluje praktické způsoby,
kterými se dá přispívat k dobru Země a lidstva i co může člověk udělat pro své zdraví,
spokojenost a seberealizaci. Čtenář najde v knize alternativní řešení v hospodářství,
finančnictví i vzdělávání.
Bronislav Ostřanský, sleduje současnou kontroverzní polemiku o islámu a rozborem vybraných „strašáků“ by chtěl přispět k lepšímu chápání islámu a muslimů.
Kniha přináší pohled na status, formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století, které představuje prostřednictvím vybraných dobových textů a na pozadí různých přístupů (etického, genderového a třídního).
Publikace se zabývá posuny hranic mezi státy i mezi rozsáhlejšími celky v geopolitické a mezinárodní rovině, a také proměnami hranic na sociálně-hospodářské a kulturní úrovni.